Recenze: Cizinec

Autor: Ursula Poznanski, Arno Strobel

Vydání: Knižní klub, 2018

Žánr: psychothriller

HODNOCENÍ:★★★★★

Představte si, že se k vám domů vloupe muž, kterého jste nikdy neviděli a tvrdí, že je váš snoubenec. Vy ho ovšem vůbec nepoznáváte a nejraději byste nezvaného návštěvníka rychle vyprovodili ze svého domu.

Přesně tak se cítí Joanna, v jejímž domě se náhle objeví cizinec a tvrdí, že je její životní partner. Ona si na něj ale vůbec nevzpomíná a je přesvědčená, že se k ní vloupal. Naopak její snoubenec Erik přichází po pracovním dni domů s vidinou vřelého uvítání od své milované partnerky. Ta se na něj ovšem vrhne jako na zločince a vůbec ho nepoznává. Navíc z domu zmizely všechny jeho věci. Není tu po něm ani stopy. Jako kdyby tu nikdy nežil.

Naprosto jistě se tu děje něco zvláštního. Je snad Erik jen chytrý podvodník, který si na ni připravil propracovaný vtip? Ale jak si vysvětlit to, že Erik má jejich společné fotografie z cest, na které si Joanna vůbec nevzpomíná? Proč si Joanna pamatuje celý svůj život i společné přátele, ale Erik je jedinou osobou, na kterou nemá žádnou vzpomínku? Zbláznila se snad? A co znamenají podivné náhody, kdy mají hned několikrát smrt v patách? Hraje s nimi někdo snad vražednou hru? Touží někdo po tom, aby Joanna na něco zapomněla?

 Cizinec je další kniha od Ursuly Poznanski, která je autorkou knih Saeculum, Erebos a thrilleru Pět. Tuto autorku mám v oblibě. Nejdříve mě dostala svojí knihou Pět a teď se jí povedl další přímý zásah. Cizinec je totiž záhadný, napínavý a vtáhne vás natolik do děje, že se čtením neskončíte, dokud neobrátíte na poslední stránku. Celé to je pěkně zamotané, krapet méně uvěřitelné, ale víte co? Bylo mi to jedno, protože jsem byla napnutá jako kšandy.

Kniha je psaná střídavě z pohledu Joanny a Erika. Díky tomu si můžete vidět každou situaci z pohledu obou hrdinů. Na jedné straně tak máte vyděšenou Joannu, která chce cizince ve svém domě klepnout pánvičkou a na straně druhé Erika, který absolutně nechápe, proč ho jeho drahá nepoznává. Čtenář tak ze začátku vůbec netuší, jak to ve skutečnosti je. Kdo z nich si zachoval rozum, kdo se zbláznil, nebo jestli je celá ta absurdní situace skutečná.

To mě na knize právě nejvíce bavilo. Pochybování o tom, co je pravda, co je lež. Každá kapitola je navíc ukončená tak, že okamžitě potřebujete vědět, co bylo dál. Autoři mistrně krůček po krůčků přidávají na plyn a rozjíždí příběh až do plné rychlosti. V závěru to opravdu pěkně frčí a celé se to zvrhává v boj o holý život.

Zmlsanější čtenář možná bude mít o zápletce jasno dříve, než by bylo vhodné. Možná si zaklepe na čelo, jak je to celé nereálné. Ale já si čtení i přes to užívala. Mám ráda knihy napínavé, akční, překvapivé i ty, které vás přinutí pochybovat. A Cizinec splňuje vše. Můžete čekat kousek šílenství, psychologické hrátky, hromadu napětí i trochu lásky.