pondělí 24. srpna 2020

Recenze: Pláž v Chorvatsku

Autor: Sandrine Collette
Vydání: Vendeta, 2020
Žánr: letní romantika
HODNOCENÍ : ★★★★
Maddie je talentovaná výtvarnice. Zatím však neměla příliš štěstí se prosadit a tak přijme nabídku lákavé letní brigády. Bude hosteska na soukromé luxusní jachtě. Čeká ji snová plavba zalitá sluncem, letní pohodou a láskou. Jen o tom zatím nemá ani tušení..

Čeká ji několik týdnů plavby okolo chorvatského pobřeží se zhýčkanou smetánkou modelek a zbohatlíků na palubě. Její prací je snést jim modré z nebe od vybraných pochoutek až po úklid lodi. Na palubě je i bratr její kamarádky Nick. Doufala, že by mezi nimi mohlo být přátelství, ale hned první den se ukáže, že se chová jako povýšený snob. Jeho přítelkyně, modelka Tara, si jej omotala kolem prstu a je pro ni skvělý módní doplněk. Místo značkové kabelky jí na ruce visí atraktivní mladík, jako dělaný pro její instagramový život.

Postupně ale Nick a Maddie přicházejí na to, že mají společného více, než si mysleli. Oba nezapadají mezi zhýčkanou posádku lodi. Raději si užívají slunečný den a moře, než opulentní párty pro celebritky. Možná bude tohle léto pro Maddie i Nicka začátkem něčeho nového. Ona najde svoji múzu a on možná shodí růžové brýle, zaslepené láskou k Taře. To vše za šumění moře a houpání vln!

Milí cestovatelé, slyšeli jste dobře. V dalším díle série Romantické útěky se opět vydáváme na plavbu mořem lásky. Takže, prosím urychleně nastupovat, dokud ještě máme léto a příznivý vítr!

Takhle by se ve zkratce dala popsat celá kniha. Pláž v Chorvatsku je totiž dokonalá letní oddechovka. Pokud jste již od této autorky četli některou z jejích předchozích knih, víte, že jsou plné dobrého jídla, romantiky, hygge atmosféry a objevování nových míst. V tomhle případě nás čeká prosluněné Chorvatsko. V knize tak spolu s hlavními hrdiny zažijete přímořskou atmosféru. Projdete se uličkami Diokleciánova paláce ve Splitu, objevíte kouzlo Hvaru nebo ostrova Brač. Čekají vás malebné zátoky, zapadající slunce, přístavy a opuštěné pláže. Okusíte chorvatské víno i pokrmy. Výsledkem je, že z knihy doslova cítíte vůni moře, houpání lodě a motýlky v břiše. 

Pláž v Chorvatsku není žádná dechberoucí nebo překvapivá četba. Jde o jednoduchý a předvídatelný příběh, který ale perfektně plní svůj účel letního čtení.  Postavy jsou trochu ploché a klidně by to šlo napsat i lépe. Ale pořád je to dokonalý útěk od reality. Knihu jsem si vzala na dovolenou a četla jí přímo na chorvatské pláži. Procházela jsem Splitem, stejně jako Maddie, jela lodí a objevila pořádný kus této krásné země. Mohu jen potvrdit, že autorka kouzlo Chorvatska popsala dokonale. Není nic lepšího, než si s touto knihou vychutnat slunečný den a dopřát si chvíli kouzelného odpočinku s úsměvem na tváři. Je to zkrátka ideální sladké, plážové čtení, které potěší všechna romantická srdce.

úterý 18. srpna 2020

Vyšlo v červenci 2020

YA, Fantasy
  Královna ničeho (Krutý princ #3) - Holly Black - CooBoo
Kouřový démon  (Mercedes Thompson #12) - Patricia Briggs - Fantom Print
  Rozvratník (Divotvůrce  #6) - Sebastien de Castell - Egmonz
  Inferno (Hraju, abych žil #4) - Dmitrij Rus - Fragment
 
 
Romantika, triller, zvířecí příběhy
  Kéž bych ti to dokázala říct - Hannah Beckerman - Ikar
Jeden z nás je na řadě  (Jeden z nás lže #2) - Karen M. McManus - YOLI
  Dívka zvaná Lyra - Cecelia Aherna - Red
Zvěrolékař na cestách - Jonathan Cranston - Ikar
 
 
Romantika, humorné
  Slíbila jsi, že budeš žít i za mě - Caréne Ponte - Kontrast
Kluk od vedle - Kasie West - CooBoo
  Dvacetjedna pravd o lásce - Matthew Dicks - Argo
Léčba psem: Pět voříšků před vraty - Dagmar Moren - Fortuna Libri
 
 
Romantika
  Řecký sen - Samantha Tonge - Baronet
Poslední řecké léto - Mandy Baggot - Baronet
Holka, kterou kdysi znal - Tracey Garvis Graves - Ikar
Vypůjčený život - Ashley Farley - Grada
 
 
Thriller, krimi
  Bývalá manželka  - Jess Ryder - Ikar
Ghostwriter - Alessaandra Torre - Mystery Press
Za tebou  - Sibel Hodge  - Kalibr
  Anonymita - Ursula Poznanski - Kalibr

středa 12. srpna 2020

Recenze: Poslední příliv

Autor: Sandrine Collette
Vydání: Vendeta, 2020
Žánr: thriller kmoři nebo na Mácháč
HODNOCENÍ : ★★★
Modré moře, palmy nad hlavou a bělostný písek. Taky ve své fantazii chcete uváznout na rajském ostrově a pár dní si  odpočinout? Jenže, co když ostrov není tropický ráj, ale poslední kousek země, z kterého vám moře, den co den,  ubírá další kousky půdy pod nohama?


Před šesti dny sesuv sopky vyvolal v oceánu obrovskou přílivovou vlnu. Nelítostný živel smetl vše živé a nad hladinou zůstali pouze vrcholky kopců. Na jednom takovém nezaplaveném ostrůvku žije Louie spolu se svojí rodinou. Svět kolem nich zmizel. Všude okolo se rozprostírá moře a nikdo je nepřichází zachránit. Navíc  voda stále stoupá a každý další příliv se postupně blíží k jejich domu. Zbývá jim jediná naděje. Loďka, s kterou mohou dojet do hor. Je jich ovšem jedenáct a místo v lodi není pro všechny. Někdo bude muset zůstat na ostrově a čelit sám děsivému oceánu, nelítostným bouřím a chabé naději, že možná se najde nějaká záchrana.

Na ostrově zůstane Louie spolu se svojí sestrou a malým bratrem. Určitě byste si rádi představovali, že bude následovat pořádná robinsonáda a akční vymýšlení plánu, jak doplout do bezpečí. Ve skutečnosti ale děti přemýšlejí, co uvařit k obědu a jaké si zahrát hry. Celkově jsem těch představ o Posledním přílivu měla hodně a nakonec se ani jedna neshoduje s realitou. Poslední příliv má nálepku thriller. Podle anotace a chytlavé obálky jsem čekala nějakou správnou partičku boháčů, kteří si chtějí užít v tropech. Potom ideálně vlnu tsunami a drsný boj o místa v lodi. Zkrátka takové Hunger Games míchnuté Robinsonem Crusoe.
Nakonec to bylo úplně jinak.  I tak je to ale velmi zajímavý a originální námět, s kterým by šlo dobře a napínavě pracovat. Možná by dříve působil nerealisticky. Nedávno jsme ale viděli, že svět se skutečně  může obrátit vzhůru nohama. Problém však je, že kniha je psaná v hodně strohém stylu asi jako  - ,,Blížila se bouřka. Děti se bály a měly hlad.,, Tenhle způsob psaní mi připomíná moje slohy ze základky. Asi už jsem zvyklá, že thrillery jsou napínavé jako kšandy a na knihy, které obvykle obsahují více emocí. Ze začátku jsem proto měla vážný problém se začíst. Moc tomu nepřidával ani fakt, že začátek plyne tempem asi jako voda na Mácháči.

Vytrvala jsem ale až do konce. Poslední příliv má  přes třista stran a je psaný z pohledu třetí osoby. Líčí osudy dětí, které zůstaly na ostrově i jejich rodičů, kteří se vydali na riskantní cestu. Vlny jsou ovšem zrádné a tak dojde i na nějakou akci. Bouře, mořská monstra, zkrátka nebezpečí všude kolem. Postupně zjistíte, že přece jen kniha má určité kouzlo. Je o odvaze opustit domov, o těžkém rozhodnutí i o lásce k rodině. Poslední příliv vás zkrátka nesmete najednou jako oceán, ale spíše postupně pohltí a stáhne do hlubin příběhu.

Za spolupráci děkuji:
Knihu můžete zakoupit zde.

neděle 2. srpna 2020

Čím vás překvapí Snowpiercer

Seriál Snowpiercer neboli Ledová archa nedávno dokončil svoji letošní jízdu. I přes počáteční nedůvěru byl závěr učiněná krasojízda a mile překvapil. Nenechte se proto pobízet dvakrát a nastupte na palubu postapokalyptického vlaku, dlouhého 1001 vozů, který se prohání zamrzlou pustinou a je poslední archou lidstva...

 Snowpiercer je seriál, který se rozjel v červnu na Netflixu. Před pár dny vyvrcholila první série napínavým finále. U nás ho najdete pod jménem Ledová archa. Seriál těží ze svého předchůdce, stejnojmenného filmu, a představuje takovou ,,Hru o trůny,, uvnitř vlaku. Na začátku měl dost pomalý a nezajímavý rozjezd. Jako každý správný vlak však postupně nabral správnou rychlost a směr. A tak i když první díly byly podprůměrné, závěr už se povedl. Řítil se dostatečně zběsile a správným cliffhangerem všechny úplně vykolejil. Pojďme si proto přečíst, čím vás Snowpiercer překvapí:


 Neotřelým nápadem
 Představte si vlak dlouhý přes tisíc vozů, který se plnou rychlostí řítí přes zamrzlou pláň. Na obzoru jsou jen trosky města a široko daleko ani známka života. Jen ledová planina, mráz hluboko pod nulou a jeden vlak, poslední naděje lidstva. Snowpiercer neboli Sněhoborec, jak se vlak jmenuje, je poslední archou lidstva. Neustále se řítí vpřed a nikdy nesmí zastavit...


Země se totiž stala neobyvatelnou. Lidé se snažili zmírnit následky globálního oteplování a planetu ochladit. Poněkud to ale přehnali a výsledkem je doba ledová. Venku je mráz minus 100 stupňů Celsia, který nepřežije nic. Jediné živé bytosti se vezou na palubě vlaku, který sestrojil předvídavý pan Wilford. Ten už sedmým rokem objíždí kolem země a představuje takový malý vlastní svět. Na jeho palubě si totiž nejsou všichni rovni a z toho pramení větší a větší nepokoje...

Nelogičností
Abyste Ledovou archu zkousli, musíte být dost tolerantní. Pokud lpíte na detailech a logice, dostanete z úvodních dílů kopřivku. Vlak s věčným motorem se totiž řítí po své trase a objíždí celou zeměkouli.  Koleje jsou i po letech mrazu v bezvadném stavu, ve vlaku funguje elektronika  a poslední vadou na kráse je fakt, že v první třídě došel kaviár. Máte proto tisíc otázek. Jak to sakra může fungovat? Jaké mají palivo, jak to, že jim nedojde energie, potraviny nebo i ta chuť na kaviár? Proč vlak, nebyl by lepší nějaký bungr? Přesně takové otázky si dávají asi všichni zvědavci a rejpalové. Pokud ale překousnete začátek, kde se vše bere jako hotová věc, dočkáte se drobných odpovědí. Postupně tvůrci dávají pár vysvětlení. Třeba, že vlak musí pořád jet, jinak věčný motor přestane fungovat. Nebo že, ve vlaku si pěstují vlastní rostliny a chovají zvířata. Takže alespoň základní logiku to má.


Kontrastem dvou světů a nedostatkem pudu sebezáchovy 
 Vlak je taková miniverze celé společnosti, přičemž platí jednoduché pravidlo. Čím jste blíže k přední části vlaku, tím bohatší jste, tím pohodlnější je váš životní styl ve vlaku a naopak. Ve vlaku jsou totiž dva světy. Bohatí a chudí. Vepředu se veze privilegovaná smetánka, která si užívá luxus a zkáza celého světa je jim prakticky fuk. Uprostřed se vezou pracující, kteří zajišťují chod celého vlaku. Na samotném konci, v posledním vagónu, jsou chudáci, kteří naskočili do vlaku bez jízdenky. V tváří tvář blížící se smrti se vzbouřili a obsadili poslední vagón, ve kterém teď přežívají v naprosté bídě. Rebely vzadu vede bývalý detektiv Layton. Chystají povstání. Chtějí převzít vládu nad vlakem a k tomu potřebují své lidi vepředu. Když proto detektiv dostane pozvánku do první třídy, aby vyšetřil vraždu, využijí své šance. Layton odhalí jedno pikantní tajemství a to použije ke vzpouře. Oba světy se proto otřesou v základech.

Jestli jste čekali, že poslední lidé na Zemi se spojí a společně budou čelit všem překážkám, jste tedy úplně vedle. Nejvíce šokující je, že si lidé neuvědomují, že šampaňské tu nebude navždy. Jejich dny jsou sečtené a přesto se pořád ohání stavem svého konta v bance, která už je pohřbená pod tunou ledu. Místo aby byli rádi, že si vypůjčili krátký čas navíc a jejich kosti ještě nezmrzli, řeší důležité problémy, jakože nefunguje vířivka...

Zběsilostí finále
Přiznám se, že první díly mě nudily. Ústřední postava - detektiv Layton se ujímá vyšetřování vraždy a poprvé se podívá do jiných vagónů. Druhou hlavní rolí je Melanie Cavill, která se stará o blaho cestujících v první třídě. Nejprve vás očaruje krásný vizuál a zaujme nový příběh. Postupně to ale vyšumí a seriál postupuje vpřed jen lenivě. Odhaluje toho jen málo a řeší drama o nerovnosti. Pořád jsem si říkala, že seriálu by slušelo nějaké větší drama, jako když vlak třeba vykolejí nebo se venku přece jen najdou nějací bandité, co by rádi do teplíčka. Naštěstí jsem se obojího víceméně dočkala. Poslední díly jsou skutečně napínavé, šťavnaté a řítí se vpřed tempem pendolina. Užijete si intriky, boj o moc uvnitř vlaku i akční scény. 


Cliffhangerem a druhou sérií s návratem ,,Boromira/Nedda Starka,,
pozor spoilery!
Snowpiercer už má jistou druhou sérii. A jak už to tak bývá, končí pořádným cliffhangerem. Díky tomu se budete na pokračování těšit jako kočka na smetanu. Konec dává tušit, že teď začne pořádné vzrůšo. Možná se otevře malý uzavřený svět vlaku a podíváme se trochu dále než za jeho zamrzlá okna. Vážně je posledním vlakem a nejsou už naživu další lidé? Pořádnou čárou přes rozpočet už je totiž fakt, že pan Wilford není mrtvý. A ve druhé sérii ho nebude hrát nikdo jiný než Sean Bean, známý jako Boromir nebo Nedd Stark. Jeho role bývají zajímavé a navíc proslul tím, že jej na place vždy čeká předčasná smrt. Jakou má proto šanci na přežití v katasrofickém seriálu jako hlavní padouch? Sveze se až do konce nebo předčasně za jízdy vystoupí?

 


sobota 25. července 2020

Med v hlavě, marmeláda v srdci

Autor: Hilly Martinek
Vydání: Grada, 2020
Žánr: hřejivá i smutná emoční ždímačka
HODNOCENÍ : ★★★★★
Marmeláda v srdci, to je ten pocit, když člověk někoho silně miluje.

Med v hlavě, takové je to zapomínat a ztrácet sám sebe.

Tilda žije se svým manželem Philippem a dvěma dětmi v Hamburku. Vede klidný a spokojený život. Jenže i když miluje své děti a čas strávený s nimi, má pocit, že jí v životě něco důležitého chybí. Chtěla by dokázat něco víc, než jen být matkou v domácnosti a manželovou ozdobou na večírky. Jakoby jí pořád něco bránilo splnit si své sny. Tyhle myšlenky však vždy rychle odežene a život běží dál ve vyjetých kolejích. Teď má  ale další starosti. Její otec Niko nápadně zapomíná a Tilda se děsí, že by to mohl být počátek nemoci, kterou  již jednou zažila...

Tilda se proto vrátí ke vzpomínkám ze svého dětství. Její deníky ukrývají zápisky z posledního léta, které strávila se svým dědečkem Amandusem. Ten trpěl Alzheimerovou chorobou a život s ním byl naprosto nepředvídatelný. Krapet zapomíná, knihy si rovná do ledničky, umí odpálit perfektní ohňostroj nebo zkrátit keře na deset centimetrů. Zkrátka to jedno léto s ním bylo nejbláznivější a nejsmutnější, ale i plné dobrodružství a zážitků. Jedenáctiletá Tilda má totiž pro blázniviny svého dědečka pochopení. Protože nemoc je neúprosná, Tilda se snaží, aby byl dědeček šťastný a tak mu plní poslední velké přání. Společně se vydávají na cestu do Benátek...
 Med v hlavě, marmeláda v srdci je úžasně dojemný a humorný příběh o dědečkovi, který trpí Alzheimerem. Bylo to mé první setkání s edicí 7lásky a okamžitě jsem se do příběhu zamilovala. Tahle kniha nabízí totiž mnoho krásného i smutného. Je o boji s neúprosnou nemocí, která nebere ohledy na to, jak moc své blízké milujeme. Zároveň je i o chvílích s dědečkem, plných porozumění a lásky.

V knize jsou vtipné momenty, protože dědeček je jako neřízená střela. Nikdy nevíte, co od něj čekat. Třeba když dostane za úkol ostříhat keře o deset centimetrů nebo se pokouší péct koláč. Nad těmito momentkami se zasmějete, ale i politujete rodinu, která tomu musí neustále čelit. Rozplynete se dojetím nad společnými chvílemi dědečka a Tildy. Ti dva si báječně rozumí, protože malá Tilda dokáže s dětskou naivitou brát dědečka takového, jaký je. 

Za tím ším však stojí nemoc. Alzheimerova choroba je zákeřný soupeř. Představte si hlavu jako knihovnu plnou knih. Občas jedna, dvě vypadne a zůstane po ní jen černá díra. A postupně těch knih padá více a více, až nezůstane nic. Jednoho dne  nastane moment, kdy pacient s touto nemocí nepozná své blízké.

Příběh je vyprávěn z pohledu Tildy a střídají se kapitoly ze současnosti a z osudného léta s jejím dědečkem. Autorka se moc nezaměřuje na detaily a popisy, ale spíše na emoce. Kniha díky tomu  pohladí na duši a zahřeje u srdce. Budete obdivovat malou a odvážnou Tildu a zároveň vám ukápne pár slz dojetí i smíchu. 

 film


Med v hlavě, marmeláda v srdci je zkrátka silná kniha a stejně nádherný je i stejnojmenný film.  Jestli vás oslovila tato kniha, film rozhodně nesmíte vynechat. Upřímný obdiv všem hercům. Dědeček s Alzheimerem je naprosto přesvědčivý. Scény, kde popisuje, jak mu v hlavě zůstalo jen prázdno nebo ty, kde je šťastný, jsou doslova emoční ždímačka. Stejně okouzlující je malá Tilda. Společně ve filmu prožijí své léto a výpravu do Benátek. Knihu i film zkrátka spojuje nádherný příběh o lásce a rodině, který mohu jen doporučit. 

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Grada
Knihu můžete zakoupit zde.