Recenze: Na lovu

Autor: Megan Spooner

Vydání: CooBoo, 2018

Anotace:

Kráska zná tajemný les lépe než kdokoli jiný. Cítí ho ve své krvi. Ví, že temný hvozd skrývá tajemství, která dokáže odhalit jen pravý lovec. Když její otec přijde o všechno jmění a Jeva se musí společně se sestrami odstěhovat pryč z města, uleví se jí. Uprostřed divočiny se nemusí přetvařovat a usmívat se na bohaté dámy - nebo se vdát za bohatého šlechtice. Ale ve chvíli, kdy v lesích zmizí při lovu její otec, nemá Jeva na vybranou - musí ho najít. A jediná cesta vede po stopách stvoření, které se otec snažil ulovit. Přes varování sester se vydává do lesa a stopuje Zvíře až do jeho království. Do světa, který ji může zničit, nebo spasit.

HODNOCENÍ:★★★★★

 Zasněžený les v zakletém údolí skrývá tajemství.  Najdete tu bytosti, o kterých jste slyšeli jen v pohádkách. V srdci lesa vládnou kouzla. A především tu vládne Zvíře, které se marně snaží zlomit svoji kletbu. V patách má ovšem Krásku, která je na lovu. Když se Kráska vydá na lov Zvířete, zbývá jen jedna otázka. Kdo přežije tento lov: Kráska nebo Zvíře?   

Jeva se nejlépe cítí v lese, s toulcem šípů a na lovu. Cítí les ve své krvi a připadá si, jako kdyby tam patřila. Když byla malá, otec jí vyprávěl všechny příběhy o tajemstvích lesa. O Ptákovu Ohnivákovi a o Zvířeti, netvorovi, který se ukrývá v jeho hlubinách. Jenže tyhle časy už jsou dávno pryč. Teď se očekává, že se Jeva bude chovat jako dáma a vezme si šlechtice. Pak ale její otec přijde o všechno bohatství a Jeva se spolu se svými dvěma sestrami musí přestěhovat do srubu na kraji lesa.

Jeva je šťastná. Jenže pak její otec začne být posedlý touhou ulovit prohnané Zvíře a jednoho dne se nevrátí domů. Jeva se ho vydává najít. S každým dalším krokem do srdce lesa si je jistější, že otcovy příběhy o Zvířeti jsou skutečné. Zvíře jí zabilo otce. A ona zabije je. Zatím ovšem netuší, že ji její výprava zavede do světa pohádek a bude ji stát nejen spoustu odvahy ale možná i její srdce.

Na lovu je převyprávěním pohádky o Krásce a Zvířeti. Není to první retelling této pohádky. Autorka Megan Spooner  vsadila na originál a držela se původního příběhu. Ovšem trochu si ho přikrášlila k lepšímu. Vše je ještě propojené s pohádkou O ptákovi Ohnivákovi, vlku a carovi Ivanovi. Ohnivák má v příběhu sice menší roli, ale představuje zajímavé oživení. Příběh se navíc odehrává ve středověké Rusi. Rozsáhlé lesy, sněhové vánice, carské hrady skryté v magickém údolí. Kulisy to jsou nesmírně lákavé, stejně jako příběh sám.

 Příběh celkem věrně kopíruje původní pohádku. S tím souvisí fakt, že je dost předvídatelný a přesně víte, co čekat. Megan Spooner mu ale vdechla opravdu magický podtón. Vyprávění postupuje pomaleji, ale o to je možná krásnější. Můžete tak sledovat, jak se ve Zvířeti perou jeho lidské a zvířecí instinkty. Tento kontrast je nejlépe vidět v krátkých vsuvkách z pohledu Zvířete mezi jednotlivými kapitolami.

Na lovu je i o hledání sama sebe. Hlavní hrdinka Jeva tak trochu tápe v tom, kým chce být. Má před sebou příslib šťastného života a manželství, jenže duše jí pořád táhne do lesa. Trochu slepě a naivně následuje svoje srdce. Drobnou výtku mám i k závěru, který oproti předchozímu mírnějšímu tempu knihy, působí uspěchaně.

Jinak ale není Na lovu co vytknout. Autorka umí kouzlit se slovy a příběh má opravdu povedenou pohádkovou atmosféru. Místy působí kniha až poeticky, jako pohádka od bratří Grimmů. Celé se to čte moc pěkně a z knihy přímo dýchá mrazivá zima ze sibiřské Rusy. Jakmile ji otevřete ucítíte závan magie a trochu jiskření. Záměrně neříkám romantiky, protože té je tu málo. Opravdu jsem ocenila, že Kráska ihned nepadne Zvířeti do náruče. Naopak tady se vše vyvíjí krůček po krůčku, jak to má ve správné pohádce být.

Pokud věříte ve šťastné konce, máte rádi klasické pohádky a nepotřebujete v knize za každou cenu hromadu akce a žhavých vztahů, jste na správné stopě. Přesněji na lovu toho nejlepšího a nejkouzelnějšího příběhu o Krásce a zvířeti.