Blíží se nám začátek prázdnin. Polovina roku je tak skoro za námi a proto neuškodí udělat si menší rekapitulaci. Rozhodla jsem se představit vám svoje největší objevy letošního roku a zároveň i  knížky, které ve mě zanechaly pocit zklamání. Měla jsem celkem šťastnou ruku na výběr knih, ale i tak se našlo pár kousků, které úplně nezazářily. Ať chceme nebo ne, v knižním světě na ně vždy, dříve či později narazíme. A právě o nich je dnešní článek. Čtyři knihy, které mě z nějakého důvodu neoslnily, nenaplnily má očekávání nebo mě jednoduše nebavily.

Píseň zimy - nuda plná melodií
Píseň zimy je plná zvláštních tónů. Hlavní hrdinkou je Liesl, která svými podmanivými písněmi okouzlí i samotného Krále duchů. Ten se jednoho dne rozhodne, že musí mít svoji malou hudebnici navždy pro sebe. Tak začíná převyprávění německé pohádky o Králi duchů. Pro mě byla tato kniha příslibem tajemného příběhu s pohádkovým nádechem. Znělo to skutečně jako něco jedinečného a navíc ta kouzelná obálka. Celá kniha je však psaná dost zvláštně. Je plná popisů a melodií. Hlavní hrdinka se totiž neustále rozplývá v notách. A přiznávám se, že mi bylo srdečně jedno, jestli Liesl složí novou píseň nebo ne. Mnohem více by mě zajímaly jiné věci, jako Král duchů a jeho podzemní svět. Kniha je rozhodně originální, na druhou stranu ovšem neuvěřitelně rozvleklá a nudná.


Krverůž - aneb jak do jedné knihy nacpat téměř vše a navrch Fantoma Opery
Další muzikální knihou je Krverůž. Navíc je to také retelling, tentokrát příběhu Fantom Opery. I na Krverůž jsem se těšila a z výsledku byla rozpačitá. Hlavní hrdinka Rune má neobyčejné nadání, které je pro ni darem i prokletím. Je nadějnou zpěvačkou s andělským hlasem. Má však nutkání pořád zpívat. Proto je poslána do hudební akademie Krverůž.

Dívka, kterou svazuje hudba. To zní dobře, ne? Ale pokračujeme v krasojízdě a trochu si to ještě přiblížíme. Škola, kde lišky dávají dobrou noc na gotickém hřbitově. Nesmíme zapomenout na trochu magie, tak tam naplácáme ještě aury, čakry, spřízněné duše  a energetické upíry. Zdá se vám, že tomu ještě něco chybí? Ano, k tomu aby to bylo dokonale přitažené za vlasy, už schází jen pár věcí. Třeba samotný Fantom Opery.  Krverůž je splácaninou všeho možného. Příběh je to rozhodně zajímavý, plný romantiky, hudby a se zvláštním poetickým nádechem. Na mě však působil  překombinovaně. Zkrátka jsme si s knihou úplně nepadly do noty.

Muffin a čaj - sluníčkově přeslazený příběh
Teď mě možná ukamenujete. Muffin a čaj všichni milují. Tahle kniha má naprosto neuvěřitelné hodnocení. A světě div se, kouzlo knihy na mě nezapůsobilo.  Muffin a čaj je sladká chuťovka, kterou slupnete na posezení. Příběh dvou chlapců, kteří spolu postupně navazují vztah, je plný dojmů a lásky. Tahle kniha je na mě ale až moc roztomilá.  Pro mě je to jednoduše výlet do až moc sluníčkové krajiny. Byla to i má první přečtená kniha s LGBT tématikou a tak nějak tuším, že tento žánr asi nebude pro mě to pravé. Raději se vrátím mezi draky, princezny a fantastické světy, kde občas to slunce zajde za mrak a kromě snění o polibcích přijde na řadu i nějaké to máchání mečem a boj se zloduchy. 


Nesmrtelní z Meluhy - pokus o velkolepou fantasy
Poslední přírůstek na seznamu letošních zklamání. Mýty opředená Indie. Bitva dobra se zlem. Mladík, který byl předurčen stát se velkým hrdinou a bohem. Jeho osudem je zachránit národ. Jenže co když vlastně nechce být hrdinou? Zní to moc dobře, že? A teď si dáme náhled do kruté reality. Vyvolený mladík se chová jako puberťák. Autor neumí pracovat s postavami, popisem ani pořádně vytvořit napínavé situace. Dále tu chybí nějaký historický kontext a naopak tu přebývají slovíčka jako terorismus, oxidové radikály a další perličky. Když čtete knihu, která se odehrává 1900 let před naším letopočtem, působí to dost zvláštně.