Recenze: Pamatuji si vás všechny

Autor : Yrsa Sigurdardóttir

Počet stran: 320

Nakladatelství: Metafora, 2015

Anotace: U ledového islandského fjordu leží vesnice duchů...

Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne...?

V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna? Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí.

HODNOCENÍ: ★★★★★

"Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli..."

Uprostřed chladné islandské divočiny leží opuštěná vesnička Hesteyri. Pokud se tam vypravíte, buďte ve střehu a nepotulujte se nocí. Tohle místo skutečně existuje a možná tu najdete i dům, kterému je lepší se vyhnout. Mrtví tu jsou neklidní a pamatují si více, než bychom si přáli. Starý prázdný dům, se stane výzvou pro trojici přátel. Gardar, jeho manželka Katrin a kamarádka Líf, se rozhodnou domek zrenovovat. Malování zdí a vytrhávání podlahy, ale nebude to nejhorší, co je tu čeká...

Brzy se začnou dít podivné věci. Vrzající podlahy, mokré stopy, mušle přinesené odnikud a záhadné kříže, trojici hlavních hrdinů nedají spát. Z islandské pustiny není úniku, na opuštěném místě jsou úplně sami. Nebo snad ne? Jejich strach roste, a tím to teprve začíná. Nocí se potuluje přízrak  chlapce a ze začátku pouhý mráz v zádech se změní v jistotu, že jsou v nebezpečí.

Mezitím ve městě doktor Freyer spolu s policistkou Dagný vyšetřují vloupání, které souvisí se sérií vražd. Případ je zavede až ke zmizení Freyerova  syna a je obklopen spoustou podivných okolností. Co mají všechna záhadná úmrtí společného?

"Nechoďte na zlý místo. Nevrátíte se."

Tahle kniha byla mé první seznámení se severskou krimi. Kniha však není klasická krimi, ale skoro čistokrevná duchařina. A ta opravdu stojí za to. Pokud se odvážně pokusíte číst knihu před spaním, bude vám z ní běhat mráz po zádech. A to je dobře. K pořádné duchařině trocha adrenalinu patří. S hlavními hrdiny se rychle sžijete a vše, jako kdybyste prožívali s nimi. V nočním tichu budete poslouchat divné zvuky a ohlížet se, jestli vám někdo nestojí zády. Nebojte se, není to krvavý horor, to jen autorka umí čtenářům pořádně zabrnkat na nervy. Díky tomu si z knihy odnesete silný zážitek.

Rytmické vrzání, které znali z dřevěné podlahy v domě se náhle opět ozvalo z fotoaparátu. Když pak vyděšený kameraman cosi zašeptal, Gardarovi foťák málem vypadl z rukou." Je v domě."

Kniha staví na napětí. Střídají se kapitoly popisující události v domě a průběh vyšetřování. Končí otevřeně, takže nebudete mít klid, dokud nezjistíte, co bylo dál. Slupnete ji na posezení a na nedostatek akce, napětí a záhad si nemůžete stěžovat. Při čtení vám sami od sebe vyskakují vizuální představy. Z knihy by byl  prvotřídní film s klasickými lekačkami - tma, strašidelné zvuky a ruka na okně.

Hlavní hrdinové si občas počínají trochu nerozumně. Každou chvilku je budete proklínat, že už zase někam chodí sami, jelikož tušíte, že se něco přihodí. Ale bez toho by to nebyla taková zábava.

Kniha není pro jemné povahy, ale já jsem si její čtení užila. Je výborně napsaná, čtivá a nabídne vám vše, co můžete od žánru očekávat. Jestli se do knihy plánujete pustit a nemáte nervy z oceli, další řádek nečtěte. Zkuste si vyhledat Hesteyri. Zjistíte, že je to reálné místo a příběh je inspirován skutečnými událostmi.

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Metafora