Recenze: Mrazivý oheň

Autor: Amanda Hocking

Počet stran: 271

Série: Kroniky Kaninu, 1.díl

Vydání: CooBoo, 2016

Anotace:

Bryn Avenová mezi Kaniny nikdy tak úplně nezapadala. Díky svým blond vlasům a modrým očím se vždy cítila jako outsider s nečistou krví, neschopná si získat respekt a postavení. Ale je odhodlaná prokázat svou loajalitu království, které miluje. Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a nic jí nesmí stát v cestě… ani city, které chová ke svému šéfovi, Ridleymu Dresdenovi. Jakýkoli vztah mezi nimi je naprosto vyloučený, ale Bryn si nemůže pomoct. Mezitím na království někdo zaútočí - to prověří Bryninu sílu jako nikdy předtím. Konečně má příležitost konfrontovat Konstantina Blacka, zrádce, který se před pěti lety pokusil zavraždit jejího otce.. Jen Bryn ho může zastavit, ale riskne vše, jen aby ochránila království, které ji není ochotno přijmout takovou, jaká je?

HODNOCENÍ: ★★★

 Ukryté hluboko v srdci sněhem pokryté divočiny leží tajné království Kaninů – magická říše stejnou měrou krásná jako zrádná...

 Bryn Avenová je napůl Kaninka a napůl Skojarka. Mísí se v ní krev dvou trollích kmenů, přesto však nezapadá ani do jednoho. Její blonďaté vlasy a modré oči ji odlišují od všech ostatních Kaninců a nikdy ji nenechají zapomenout, že mezi ně nepatří. Přesto svůj domov, tajné království trollů Kanin, miluje a je odhodlaná to dokázat a podílet se na jeho ochraně. Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a chránit svého krále a královnu.  Proto se stane stopařkou. Má za úkol bezpečně přivádět domů trollí podvržence, vychované v lidském světě. 

 Jenže teď se zdá, že jejího posledního svěřence někdo sleduje a dokonce ho možná chce unést. A zdá se, že zatím stojí Konstantin Black, zrádce království, který kdysi chtěl zabít i jejího otce. Bryn konečně má příležitost se mu pomstít. Útoky na děti trollů nepřestávají a Bryn je možná jediná, kdo je může zastavit. A pomáhat jí s tím bude její vůdce Ridley, ke kterému chová tajné city...

 Mrazivý oheň je mojí první přečtenou knihou od Amandy Hocking, která má již na kontě známou sérii o Tryllech. Do světa trollů jsem se podívala poprvé a setkání to bylo trochu rozpačité. Kroniky Kaninu jsou série, která se má dát číst samostatně. Ale hodně jsem pociťovala neznalost trollího světa. 

Do příběhu je čtenář vhozený po hlavě. Tajné trollí království, spousta kmenů trollů a ještě větší hromada jejich zvyků.  Byla jsem ztracená, ale tonoucí se stébla chytá, takže jsem pokračovala ve čtení. Na každé druhé stráně na mě autorka vychrlila nějakou novinku nebo další kaninský zvyk. Brzy mi to začínalo připadat, jako že si ještě na něco vzpomněla a tak se to rychle muselo do příběhu natlačit. Asi mám zkrátka raději světy, ve kterých je hned na začátku naznačeno, jak fungují.

 Hlavní hrdinka Bryn je sympatická a tak trochu workoholička. Jejího vůdce Ridleyho si  nelze neoblíbit. A to jiskření mezi nimi knihu pěkně okoření. Kniha sama o sobě je čtivá, napínavá a odehrává se v zajímavých kulisách světa trollů. Příběh zaujme a pobaví, má však dost široké mezery.

  Podvrženci, trollové, skrytá města a trollské čárymáry. Podivný příběh? Ten nejpodivnější... 

Zajímavý nápad, který má potenciál, ale není domyšlený. Jen si to představte - mezi námi žijí skrytě trollové. Podobají se lidem, ale mají své vlastní schopnosti. Žijí v utajených městech, o kterých lidé nemají tušení a unikají jejich pozornosti (ještě je neodhalil ani Google Earth). Královstvím trollů vládne král nebo královna. A protože se musí nějak živit, posílají své děti, podvržence, do bohatých lidských rodin. V nich dítě vyrůstá a v 18-letech je pro něj poslán stopař, který ho má přivést domů, zpět mezi trolly. A pomoct mu vyluxovat bankovní konto rodičů.
 

 Vážně autorka věří, že tohle může fungovat? Utajená města? Měla si z Harryho Pottera aspoň vypůjčit odpuzovací kouzlo proti mudlům. Vážně se mohou ztratit stovky bohatých dětí? Tohle chce kouzlo zapomnění z Harryho Pottera. A když se s někým skamarádíte a on vám po 5 dnech řekne, že jste troll a máte s ním jít do trollího zámečku, půjdete?

A ten konec, to byl prosím vážně konec? Kniha působí jako polotovar, hamburger, který někdo opekl jen z jedné strany a řekl si, že už to stačí. Ve druhém díle nám Amanda Hocking asi naservíruje tu druhou půlku. S jednou půlkou načatého příběhu se nespokojím, takže ze zvědavosti si přečtu i druhý díl. Ale raději bych prosím příště obě poloviny najednou.