Recenze: Siréna

Autor: Kiera Cass

Počet stran: 304

Vydání: CooBoo, 2017

Anotace:

Oceán zachránil Kahlen před smrtí. Je to už dávno, co ji nenechal utonout, a od té doby mu slouží jako siréna. Svým zpěvem láká bezpočet neznámých do hlubin moře, aby tak splatila dluh. Může se pohybovat také mezi lidmi, ale protože by i jediným slovem mohla způsobit smrt, musí držet jazyk za zuby. Dívá se, jak žijí obyčejní lidé a těší se, až bude taky smět hlasitě mluvit, smát se a svobodně žít.
Je smířená se samotou až do konce služby, ale pak se seznámí s Akinlim. Je to kluk, o jakém vždy snila. Všemožně se s ní snaží komunikovat, úžasně si rozumějí a ať chtějí nebo ne, jsou spojeni poutem lásky. Jsou tu však pravidla daná Oceánem a zamilovat se do člověka? To by jistě žádná siréna neměla.

HODNOCENÍ: ★★★★

Oceán ti daroval život. Teď mu 100 let služ jako Siréna. Nezestárneš ani o den, nebudeš nemocná. V přítomnosti jiných lidí mlč, dokud nenastane čas pro zpěv. Jakmile ten čas přijde, zpívej bez váhání...

Těmito pravidly se řídila Kahlen, kterou oceán zachránil před utopením, po celou dobu svojí služby. Před lety cestovala se svými rodiči na lodi, kterou pohltil oceán. Kahlen jako jediná přežila. Prosila o život a Oceán jí ho dal. Stala se Sirénou. Slouží teď Oceánu. Má před sebou sto let služby, léta, během kterých nezestárne. Když ji zavolá, zpívá jeho píseň a láká tak lidi do hlubin. Nikdo jejímu zpěvu neodolá. Kdokoliv slyší její hlas, zatouží spočinout navždy na dně Oceánu. Proto musí všechny Sirény před smrtelníky mlčet. Nesmí promluvit ani slovo a prozradit se. Svět Sirén je smrtelníkům zapovězen.

Kahlen počítá každý život, který díky jejímu smrtonosnému zpěvu propadl Oceánu. I když má výčitky, nikdy ve své službě nezapochybovala. Žila se svými sestrami Sirénami a dodržovala všechna pravidla. Teď jí zbývá posledních 20 let služby. Posledních pár let osamění a mlčení. Svoboda je již blízko, jenže pak potká Akinliho, kluka, který si získá její srdce. Ona a on. A mezi nimi samotný Oceán...

„Jsme Sirény a sloužíme Oceánu. Když nás zavolá, zpíváme jeho píseň. Pomáháme mu. 

Sháníme pro něj potravu. “

„A čím se Oceán živí?“  špitla jsem

Marylin stočila pohled k potápějící se lodi a já se tam taky podívala. Téměř všechny hlasy už ztichly.

Ach ne!

Kieru Cass proslavila především její série Selekce. Pozornost si zaslouží však i její prvotina Siréna, která připomíná příběh Malé mořské víly. Hlavní nápad je stejný - němá siréna se zamiluje do smrtelného chlapce, následuje spousta romantiky, další várka zamilovanosti, bolavého srdce a potom hromada problémů. A zloba samotného Oceánu, který mimochodem tak trochu žárlí a střeží si věrnost svých služebnic...

Na Sirénu jsem četla hodně kritiky a byla tak připravená na to, že to nebude nic dokonalého. Jenže mě ten příběh kupodivu bavil. Jasně, neseká se tu mečem, nelítá na dracích ani tu nejsou sexy princové Maxonové jako v Selekci. Siréna je trochu odlišného žánru. Je znát, že je to autorčina prvotina a má jisté chyby. Kahlen je naivka, co se zamiluje na první pohled a hned ztratí hlavu. Některé věci se v knize řeší pořád dokonala, děj je místy pomalý a ukolébává vás jako vlny Oceánu. Občas by neuškodila menší vlna tsunami, aby se příběh trochu pošoupl a začalo se něco dít. Ale to by nejspíše nepasovalo se stylem této knihy. Siréna je totiž především něžná, romantická kniha, o lásce, o tom, jak je těžké prožít sto let v osamění a jak vás občas zradí vlastní srdce a rozum. Tato kniha nemá být akční. Je to jedna velká rozkošná romantika. A světě div se, mě kniha bavila. Hlavní hrdinka je sympatická, svět sirén zajímavý a originální. Navíc je kniha velmi čtivá a ať chcete nebo ne, brzy si vás získá.

Oceán má prostě své kouzlo. Sirénu určitě doporučuji, ale pozor- nezkoušejte ji srovnávat se Selekcí. Nečekejte druhou Selekci, nepřemýšlejte nad tím, jak moc je to reálné a nevyhlížejte prince Maxona. Selekce je lepší, ale také jiná. Siréna je samostatná kniha, čistá pohádková romantika, při jejímž čtení vám bude v uších hučet Oceán.