3 největší knižní zklamání za rok 2017

Blíží se konec roku a s ním spojené bilancování. Nejspíše každý knihomol přemýšlí nad tím, jaké nejlepší  knihy za uplynulý rok přečetl. Nesmíme zapomenout i na stinnou stránku tohoto pomyslného žebříčku - na knihy, které na nás nezapůsobily tím nejlepším dojmem. Ať chceme nebo ne, v knižním světě na nějaké zklamání dříve či později narazíme. Tři knihy, které mě z nějakého důvodu neoslnily, nenaplnily má očekávání nebo mě jednoduše nebavily, vám představím v tomto článku.

1. Mořeplavec (Diana Gabaldon) - utajené scény aneb chybějící stránky

Cizinka je moje oblíbená série, která si nevyhnutelně našla místo v mém čtenářském srdci. Příběh Claire doslova hltám a na Mořeplavce jsem se skutečně těšila. Mořeplavec jako příběh je ohromný, dojemný, napínavý. Jednoduše silný příběh, přesně takový, jaké mám ráda. Ale co se týče samotného provedení knihy, tak nové vydání Mořeplavce je pro mě největším knižním zklamáním letošního roku. S hrůzou jsem totiž zjistila, že pár stránek (ehm asi 50) recenznímu výtisku chybí a naopak asi 80 jiných je v knize dvakrát. A zrovna na těch klíčových chybějících stranách se Jamie konečně shledá s Claire, takže si umíte jistě představit mé rozčarování. Ty nejlepší a nejemotivnější scény mi měly zůstat utajeny, naštěstí knihovna to se svým vydáním Mořeplavce jistí. Ovšem to, že tenhle knižní salát někdo pustil do oběhu, za to rozhodně palec dolů.

2. Všichni ptáci na nebi (Charlie Jane Anders) - ach, ten magický realismus

Lákavá anotace, přenádherná obálka a uvnitř plytký příběh. Kniha Všichni ptáci na nebi je ověnčená řadou cen za literaturu. Jak ovšem napovídá hodnocení na Databázi knih, na čtenáře příliš nezapůsobila. I já jsem si na ní těžko hledala něco pozitivního. Když si přečtete anotaci, získáte dojem, že tuhle knihu musíte mít. Jenže pak přijde lehké rozčarování, že jde o něco úplně jiného, než jste si představovali. Ze začátku má příběh kouzelnou atmosféru a velký potenciál. Časem však zajede do nudných kolejí a to kouzlo se úplně vytratí. Této knize se nedá upřít její jedinečnost a krásná myšlenka skrýt v ní poselství o rovnováze přírody a technologií. Jenže kromě těchto aspektů byla kniha poměrně nudná. Pro mě to bylo třetí setkání s magickým realismem a potřetí dopadlo špatně.

3. When Dimple met Rishi (Sandhya Menon) - hrdinka na zabití

Tato kniha u nás sice nevyšla, ale v létě kolem ní byl celkem poprask. Příběh je o Dimple, která pochází z indické rodiny, je velmi ambiciózní a neváhá vám to připomínat nejméně třikrát na každé stránce. Neustále tak čtete o tom, jak touží po kariéře, a že její rodiče jsou dutí jako pařez, protože jí chtějí sehnat milého indického manžela. A tím má být Rishi, roztomilý trouba, který hned při prvním setkání na nic netušící Dimple vybalí zásnubní prsten. Dimple si ho hned zaškatulkuje do škatulky - absolutní FUJ, protože nesdílí její hodnoty. Dimple touží po úspěchu a svobodě. Rishi chce lásku a partnerství. A světě div se, stejně z toho nakonec vznikne těžká instalove.

Prokousala jsem se první stovkou stran a nakonec čtení vzdala z obavy o své duševní zdraví. Často jsem totiž zaznamenávala chutě hlavní hrdinku proplesknout a vyléčit ji tak z její nadutosti. Knihu tak nemohu hodnotit úplně, ale považuji ji za ztrátu času.

A jaké knihy jsou letos největším zklamáním pro vás?