Recenze: Dar

Autor: Lousie Jensen
Vydání: Mladá fronta, 2019
Žánr: psychologický thriller

HODNOCENÍ : ★★★★

Dostala nové srdce. A spolu s ním i vzpomínky...

Jenna dostala druhou šanci na život, když podstoupila transplantaci srdce. V hrudi jí teď tluče srdce mladé dárkyně. Pár měsíců po operaci se zdá, že to nejhorší už má za sebou. Měla by se chopit nové šance a vychutnávat si život plnými doušky. Místo toho ji však trápí znepokojivé sny a záchvaty paniky, kdy jí nové srdce buší jako o život. V nočních můrách slyší skřípění brzd a ženský křik. Navíc se zdá, že si vzpomíná i na věci, které sama neprožila.

Pocit, že ji někdo pronásleduje, noční můry a halucinace. Jde jen o účinek silných léků? Nebo je zatím něco víc? Je možné, že ve svých snech prožívá poslední chvíle života své dárkyně? Tahle otázka jí nedá spát a tak se Jenna pouští do pátrání na vlastní pěst. Kontaktuje rodinu mladé dívky a doufá, že jí to pomůže pochopit její zvláštní pocity. Zjistí, že její dárkyně Callie zemřela za nejasných okolností v noci při autonehodě. Jenna je přesvědčená, že se Callie muselo stát něco hrozného. Před smrtí se bála. Svého snoubence nebo snad někoho z rodiny plné tajemství? Její pátrání po odpovědích ji však zavádí nebezpečně daleko...

Srdce není jen orgán. Ukládá tajemství a lži. Naděje a sny. Je to víc než jen sval. Srdce si pamatuje...

Dar je dokonalý dáreček pro všechny milovníky thrillerů. Autorka v knize kombinuje tři zajímavá témata. Život po transplantaci srdce, teorii buněčné paměťi a do toho mrazivý nádech thrilleru. Vše je navíc napsané neuvěřitelně čtivé, takže už od prvních stránek se snadno vcítíte do hlavní hrdinky. Spolu s ní budete válčit s jejím strachem, úzkostí a zmatkem v hlavě.

Kniha přesvědčivě popisuje život po transplantaci a vše, co se s ním pojí. Vyrovnat se s faktem, že váš život byl vykoupený smrtí někoho jiného, není nic lehkého a už vůbec ne, když jste s darovaným orgánem dostali i něco navíc. Třeba takové pěkné vzpomínky, z kterých mrazí v zádech. Autorka tu pracuje s teorií buněčné paměťi, která předpokládá, že se vše neukládá jen v mozku, ale každá naše buňka nese určitý otisk naší osobnosti. Existují skutečné případy pacientů, kteří po transplantaci znali jméno a osud svého dárce nebo začali mluvit cizími jazyky.

Kniha má zkrátka fascinující nápad a je napínavá natolik, že vám srdce někdy napětím i jeden úder vynechá. Začátek je pozvolný, postupně vše získává zlověstnější odstíny. Jenna má totiž nezdravé tendence strkat nos, kam nemá. Díky jejímu nedostatečnému pudu sebezáchovy je z toho však velmi poutavé čtení. Spousta zvratů vás nenechá ani popadnout dech. Dvě třetiny knihy jsou mistrně napsané. Závěr je ovšem tragédie. Příliš rychlý a překombinovaný až běda. Přesto knihu doporučuji. Natolik vás vtáhne do příběhu, že za přečtení rozhodně stojí. Je to skutečně srdeční záležitost!