Vražedná léčba, závěrečný díl série Labyrint v minulých měsících dobýval kina. Thomasův příběh se uzavírá. Útěkem ze zrádného Labyrintu to začalo, cestou přes Spáleniště pokračovalo a vše vrcholí v sídle ZLOSINU. A že to bylo finále velkolepé. Pro mě však tento příběh teprve začal. Poslední díl mě totiž konečně donutil sáhnout i po knihách. A tak tu máme shrnutí knižní i filmové série.

Thomas se probudí na louce obklopené vysokými zdmi. Vede odsud jediný východ a to přímo do srdce zrádného Labyrintu, který tento malý plácek obklopuje. Thomas je spolu s dalšími chlapci uvězněný uprostřed obrovského bludiště a nepamatuje si nic, jen své jméno. Netuší, kdo je do Labyrintu zavřel ani jaký je jeho úkol, ale je odhodlaný odsud najít cestu ven. Pro Placery, chlapce, kteří tu jsou uvěznění již více než dva roky, je novou nadějí. Navíc s Thomasovým příchodem se vše začne měnit a jejich malý svět se otřese v základech. Jediným řešením je najít cestu ven. Thomas se spolu s přáteli musí vydat do hlubin Labyrint, vstříc pohybujícím se zdem a krvežíznivým rmutům.

Tímto začal Thomasův příběh. Pamatuji si, že jeden čas byl kolem knižní verze Labyrintu velký povyk. Všichni tuto knihu četli a chválili. Když se blížila filmová adaptace, chtěla jsem po ní sáhnout, ale nestihla jsem to. Většinou si nejprve přečtu knihu a až pak shlédnu film. V tomhle případě to bylo poprvé naopak a z toho možná plyne i fakt, že filmy mám raději.
Když jsem šla do kina na film Labyrint: Útěk, znala jsem jen hlavní zápletku. Partička kluků, co pobíhá po ohromném bludišti a v patách má vražedné rmuty - no nezní to skvěle? Ono to skvělé bylo. Thomas, Newt i Minho mi byli sympatičtí a to jejich běhání po Labyrintu jsem si užila. Jen mě na konci užírala spousta otázek.

Už jen proto jsem musela nutně vidět i pokračování Zkoušky ohněm. Tentokrát hlavní hrdiny čeká cesta sežehlou pustinou, ve které se to jen hemží raply, lidmi nakaženými virem Erupce. Virus jim postupně nahlodal mozek až se z nich stali trosky, které myslí jen na zabíjení. Thomasova skupinka si setkání s nimi užije pěkně zblízka a proto je druhý díl vážně napínavý. Navíc nám  záporáci ze ZLOSINU odhalí pár odpovědí na důležité otázky. Už je jasné, o co jim jde a  konečně to vnáší do příběhu nějaký smysl.

Nejlépe ale hodnotím závěrečné finále. Vražedná léčba, to je film, který vás nenechá vydechnout. Neustále se v něm něco děje. Je to samá akce a střílečka, ale i silně dojemné momenty. Ne všichni naši oblíbenci se totiž dočkají šťastného konce. Finále série jsem musela dlouho rozdýchávat a to mě přimělo vrhnout  se i na knihy.

 Knižní sérii už jsem zdolala a pocity z ní jsou mírně rozpačité. Poprvé se stalo, že mám raději filmy než knihy.  Nejdříve mi nesedl autorův styl psaní a štvaly mě divné pojmy jako čóni nebo frase. Ani Thomas na mě v knize moc nezapůsobil. Ve filmu je celkem sebejistý hrdina, tady je vyplašený přesně jak ten bažant, za kterého ho všichni mají. Druhý a třetí díl už však dojem z celé série vylepšily. James Dashner nedopřeje Placerům ani čtenářům chvilku oddechu. Neustále je potřeba být na nohou, ve střehu a připravení na nečekané. Jednoduše z téhle série vás chytí čtenářský rapl. Musíte si ji přečíst na posezení, protože jinak vám bude vrtat hlavou myšlenka - co bylo dál? Ale ouvej, je to úplně jiné než filmy. Musím říct, že v tomhle případě mi přijde zápletka ve filmu uvěřitelnější než v knize. 

Filmová a knižní verze Labyrintu jsou skoro jako dva samostatné příběhy, které mají společné jen to nejdůležitější. V každé verzi skončí naši hlavní hrdinové sice podobně, ale spousta věcí se liší.  Pokud jste zatím viděli jenom filmy nebo četli pouze knihy, doporučuji zkusit i to druhé. Bude to totiž možná úplně jiné (lepší) , než čekáte.